Historie

Z řady historických pramenů vyplývá, že okolnosti vzniku Nemocnice v Hodoníně byly zajímavé a dramatické. Po ustavení samostatné československé republiky a spolu s rozvojem hodonínského regionu stále rostla potřeba lůžkového zařízení. Řada význačných občanů Hodonínska se aktivně zasazovala o vybudování nemocnice. Po mnoha nejrůznějších překážkách, zklamáních a opakovaných odloženích projektu byl po II. světové válce vyhotoven definitivní projekt profesora brněnské techniky ing. arch. B. Rozehnala a dne 17.11.1946 byl položen základní kámen hodonínské nemocnice. Předpokládané zprovoznění se plánovalo v březnu 1950. Různé technické a materiální potíže, pramenící z poválečné doby, oddálily otevření nemocnice až k datu 1.5.1952. Tehdy bylo zprovozněno 110 lůžek interního oddělení, 100 lůžek chirurgického oddělení, 40 lůžek dětského oddělení a 25 lůžek očního oddělení. Od září 1952 bylo do provozu uvedeno 62 lůžek gynekologicko-porodního oddělení. Celkem tedy nemocnice disponovala 337 lůžky. Do roku 1981 pokračoval vzestup počtu lůžek až na téměř 400. V 90. letech došlo k restrukturalizaci zdravotnických zařízení.

Spolu s rozvojem základních oborů se rozvíjely i obory lůžkového komplementu. Z počátku se jednalo o malou biochemickou laboratoř v suterénu hlavní budovy. V roce 1954 bylo přistavěno transfúzní oddělení, v roce 1955 byla uvedena do provozu budova patologie. V tomtéž roce se od základních oborů vyčlenilo samostatné radiodiagnostické oddělení s provozem pracoviště léčby zářením. V roce 1984 byl uveden do provozu první přístroj pro ultrazvukovou diagnostiku a v roce 1993 pracoviště počítačové tomografie (CT), které jako jediné v regionu poskytuje nepřetržité služby občanům okresu. V roce 2000 byl ukončen provoz radioterapie z technických důvodů (vstoupil v platnost tzv. atomový zákon, který výrazně zpřísnil technické požadavky poskytování této léčby). Ze stejného důvodu bylo v roce 2001 zrekonstruováno pracoviště radiodiagnostického oddělení a pořízen nový moderní snímkovací přístroj.

Ambulance pro tuberkulózu byla do roku 1958 v prostorách dnešní polikliniky na Národní třídě. V roce 1961 bylo otevřeno plicní oddělení bez lůžkové kapacity v nové budově v areálu nemocnice. Tato budova byla rozšířena dostavbou na konci 80. let.

V letech rozvoje tzv. sjednoceného zdravotnictví byla k nemocnici organizačně přičleněna poliklinika na nynější Národní třídě, budova dětských ambulancí na Muchově ulici a v roce 1996 nová poliklinika na sídlišti Jihovýchod. V 90. letech proběhla privatizace polikliniky na Národní třídě a na sídlišti Jihovýchod.

Vodoléčebné procedury byly prováděny v suterénu ambulantního traktu, z počátku v obyčejných koupelnových vanách. Samostatné rehabilitační oddělení vzniklo v roce 1979, zatímco suterénní přístavba vodoléčby byla otevřena již v roce 1976 v souvislosti s činností Výzkumného ústavu balneologického v Mariánských Lázních, který měl v té době v hodonínské nemocnici svoje detašované pracoviště za účelem výzkumu jodobromových vod. V roce 1979 byl zahájen provoz Lázní Hodonín. Město Hodonín je nyní jediným lázeňským městem v Jihomoravském kraji.

Od počátku 70. let se moderní medicína výrazně rozvíjela a hodonínská nemocnice na tento trend reagovala. Nestorem zavádění moderních metod byl vedoucí lékař MUDr. Jindřich Berka. Docházelo k umísťování nových přístrojů a na základě nejnovějších poznatků ke zkvalitňování péče o pacienty. V roce 1976 bylo zprovozněno hemodialyzační středisko jako druhé v jihomoravském kraji po pracovišti v Brně ve Fakultní nemocnici u Sv. Anny. V listopadu 1971 bylo uvedeno do provozu další moderní pracoviště, tzv. pokoj intenzivní péče. Postupem doby se dále jednotky intenzivní péče vyčleňovaly pro jednotlivé obory. V roce 1978 bylo otevřeno jako nejmladší samostatné lůžkové oddělení – oddělení anesteziologie a resuscitace – ARO. V roce 1985 zahájila provoz jednotka pro cévní mozkové příhody, v roce 1988 jednotka intenzivní péče chirurgického oddělení, v roce 1990 potom jednotka intenzivní péče dětského oddělení.

V roce 1990 byl uveden do provozu pavilon, kam byla přemístěna ústavní lékárna a hematologicko-transfúzní oddělení s odbornými ambulancemi.

S dalším rozvojem medicíny se rozsah poskytovaných služeb rozšiřoval o ambulanci revmatologickou, diabetologickou, nefrologickou, poradnu pro onemocnění mléčné žlázy, onkologii, urologii a kardiologii s implantací trvalých kardiostimulátorů.

Hospodářsko-technické zázemí nemocnice se v době jejího otevření nacházelo v budově dnešních bytů na ulici Purkyňova č.5, s nárůstem agendy a dalších činností se postupně přesídlovalo do prostor dnešní vrátnice a dále do suterénu nemocnice.

V dnešním suterénu po dlouhá léta bydleli lékaři i se svými rodinami a v tehdejším organizačním systému byli prakticky trvale ve službě. Svobodárny na ulici Brandlově byly dostavěny v 60. letech, nynější ubytovna na ulici Bratří Čapků sloužící personálu byla uvedena do provozu v polovině 70. let.

Hodonínská nemocnice obhospodařuje jeden z největších parků ve městě. Park byl vždy systematicky vysazován a rozvíjen. Zaměstnanci nemocnice odpracovali na zvelebení okolí budov mnoho brigádnických hodin (zvláště v počátečním období). Komplex zahrady včetně skleníků a zimní zahrady byl využíván pro vlastní potřeby nemocnice, pro relaxaci personálu i pacientů.

Od 1. 9. 1997 nese hodonínská nemocnice název Nemocnice TGM Hodonín.